Stavba

10 hotelů ve Španělsku, které by měl každý architekt alespoň jednou zažít

Od Gehryho titanových křivek přes bývalou vojenskou pevnost až po minimalistické moduly uprostřed pouště. Deset španělských hotelů ukazuje, že kvalitní architektura nekončí u fasády. Pokračuje v interiéru, vztahu ke krajině i v samotném zážitku z bydlení.

Hotel může být mnohem víc než jen místem k přespání. Může vyprávět příběh o historii, ukazovat nové možnosti práce s materiály, posouvat hranice udržitelnosti nebo nabídnout zcela nový pohled na vztah mezi stavbou a okolní krajinou. Právě ve Španělsku najdeme mimořádně pestrou kolekci hotelových projektů, které stojí za pozornost nejen milovníkům cestování, ale především architektům, designérům a všem, kdo přemýšlejí o současném bydlení.

Výběr deseti hotelů zveřejnila také valencijská škola architektury a designu MArch. Její seznam představuje projekty od historických rekonstrukcí až po technologicky vyspělé modulární stavby. Vybrali jsme je proto, že každý z nich nabízí jinou architektonickou lekci.

1. Hotel Marqués de Riscal: Když se architektura stane sochou

Elciego, Baskicko | Architekt: Frank O. Gehry

Hotel, který nelze přehlédnout. Vinařskou krajinu oblasti Rioja Alavesa doplňuje stavba, jejíž charakteristickou podobu tvoří dynamicky zvlněné titanové pásy v růžových, stříbrných a zlatých odstínech. Jejich barevnost odkazuje na víno, kovovou síťovinu lahví i tradiční kapsle vinařství.

Autorem projektu je Frank Gehry, architekt proslulý mimo jiné Guggenheimovým muzeem v Bilbau. Hotel byl otevřen v roce 2006 a stal se součástí rozsáhlejšího vinařského komplexu City of Wine. Jeho výrazná silueta kontrastuje s historickými budovami vinařství a současně reaguje na okolní vinice.

Pro architekty je zajímavé především propojení výrazné sochařské formy s konkrétním místem. Gehry zde nevytvořil pouze efektní objekt, ale stavbu, která se stala novou dominantou celého vinařského areálu.

2. Hotel Atrio: Současná architektura v historickém centru

Cáceres, Extremadura | Architekti: Mansilla + Tuñón

Jak vložit výrazně současnou architekturu do historického městského prostředí, aniž by utrpěl charakter původní zástavby? Odpověď nabízí hotel Atrio v historickém centru Cáceres, města zapsaného na seznamu světového dědictví UNESCO.

Architektonické studio Mansilla + Tuñón pracovalo s kontrastem bílé současné architektury a historického prostředí. Projekt využívá betonové sloupy a jemně strukturované prostory, které respektují měřítko okolních budov. Výsledkem je kultivované propojení nového a starého, v němž žádná z obou vrstev nemusí ustoupit do pozadí.

Atrio je zajímavé také tím, že architektura, interiér a gastronomie zde tvoří jeden celek. Hotel je spojený s restaurací, která patří mezi nejvýznamnější gastronomické adresy Španělska.

Pro architekty je to především ukázka citlivé práce s historickým kontextem a důkaz, že současná stavba nemusí napodobovat minulost, aby s ní dokázala komunikovat.

3. Cap Rocat: Nový život bývalé vojenské pevnosti

Zátoka Palma, Mallorca | Architekt: Antonio Obrador

Původně vojenská pevnost z 19. století, dnes výjimečný hotel zasazený do skalnatého pobřeží Mallorky. Cap Rocat je ukázkou toho, jak lze historickou stavbu přeměnit na současný hotelový provoz a přitom zachovat její původní charakter.

Architekt Antonio Obrador při rekonstrukci respektoval obrannou strukturu objektu, původní kamenné zdi z místního materiálu marés i historická nádvoří. Místo toho, aby pevnost překryl novou architekturou, pracoval s její existující podobou a přizpůsobil ji novému využití.

Výsledkem je projekt, ve kterém se historie nestává pouhou dekorací. Je přítomná v samotné konstrukci, materiálech i způsobu, jakým návštěvník prochází jednotlivými prostory.

Cap Rocat je inspirací pro všechny, kdo se zabývají rekonstrukcemi, adaptivním využitím historických objektů a hledáním rovnováhy mezi památkovou hodnotou a současnými nároky na komfort.

4. Aire de Bardenas: Minimalismus, který nechává vyniknout krajinu

Tudela, Navarra | Architekti: López – Rivera Arquitectos

Na okraji přírodního parku Bardenas Reales, v krajině připomínající spíše poušť než tradiční evropskou přírodu, stojí hotel Aire de Bardenas. Jeho architektura je založena na jednoduchosti, geometrických tvarech a maximálním kontaktu s okolím.

Komplex tvoří kubické objemy seskupené kolem nádvoří, které pomáhá chránit prostory před místním větrem. Pokoje mají velká okna orientovaná do otevřené krajiny a umožňují vnímat okolní prostředí jako přirozenou součást interiéru.

Zajímavým prvkem jsou také průhledné ubytovací bubliny, které umožňují pozorovat noční oblohu přímo z postele.

Aire de Bardenas ukazuje, že architektura nemusí krajinu přehlušit. Někdy stačí přesně umístěný objem, promyšlený výhled a minimum zbytečných prvků.

5. Vivood Landscape Hotel: Architektura nad terénem

Údolí Guadalest, Alicante | Architekt: Daniel Mayo

Jak postavit hotel v přírodě a přitom co nejméně zasahovat do jejího charakteru? Právě tuto otázku řeší Vivood Landscape Hotel v horské krajině provincie Alicante.

Architekt Daniel Mayo navrhl soubor samostatných ubytovacích modulů, které jsou vyvýšené nad terénem a využívají konstrukční řešení s minimálním zásahem do podloží. Jednotlivé jednotky se otevírají do okolní krajiny a pracují s panoramatickými výhledy na hory.

Koncept takzvaného landscape hotelu zde nestojí na výrazné architektonické dominantě, ale na promyšleném rozmístění jednotlivých objektů. Důležitá je orientace, soukromí, výhledy i způsob, jakým stavby komunikují s přírodou.

Pro současnou architekturu je Vivood zajímavým příkladem modulárního přístupu, který spojuje komfortní ubytování s důrazem na šetrnější vztah k prostředí.

6. DistrictHive: Hotelová budoucnost uprostřed pouště

Gorafe, Granada | Architekti: MOHO Arquitectos

Představte si ubytování uprostřed odlehlé krajiny, bez klasických přípojek na vodu a energie. DistrictHive přenáší tuto představu do reality prostřednictvím autonomního modulárního objektu.

Projekt studia MOHO Arquitectos se nachází v oblasti pouště Gorafe a představuje technologicky vyspělou podobu minimalistického ubytování. Samostatná jednotka je navržena tak, aby dokázala hospodařit s vlastními zdroji a fungovat bez tradiční infrastruktury.

Zajímavý není pouze její futuristický vzhled, ale především princip soběstačnosti. Architektura se zde stává součástí technologického systému, který řeší otázky energie, vody a fungování stavby v odlehlém prostředí.

DistrictHive otevírá důležitou debatu o budoucnosti modulárních staveb, autonomního bydlení a možnostech, které nabízí spojení architektury s chytrými technologiemi.

7. Les Cols Pavellons: Hranice mezi interiérem a exteriérem téměř mizí

Olot, Katalánsko | Architekti: RCR Arquitectes

Architektonické studio RCR Arquitectes, které získalo v roce 2017 prestižní Pritzkerovu cenu, patří k nejvýraznějším představitelům současné španělské architektury. Jejich projekt Les Cols Pavellons je mimořádně působivou ukázkou práce s prostorem, světlem a materiály.

Ubytovací pavilony v Olotu pracují se sklem, ocelí a vodními plochami. Architekti záměrně potlačili tradiční hranice mezi vnitřním a vnějším prostředím. Výsledkem jsou minimalistické prostory, v nichž se okolní příroda, světlo a odrazy stávají součástí samotné architektury.

Nejde o hotel v klasickém slova smyslu, který by návštěvníka obklopoval množstvím vybavení a dekorací. Naopak. Jeho hlavním tématem je jednoduchost, klid a intenzivní vnímání prostoru.

Pro architekty je to mimořádně zajímavá studie toho, jak lze pomocí několika materiálů a přesné práce s detailem vytvořit silný zážitek.

8. Mandarin Oriental Barcelona: Architektura, která překvapuje zevnitř

Barcelona | Architektura: OAB (Carlos Ferrater) | Interiér: Patricia Urquiola

Na barcelonské třídě Passeig de Gràcia se nachází hotel, který dokazuje, že kvalitní architektonický zážitek nemusí být na první pohled patrný z ulice.

Mandarin Oriental Barcelona vznikl rekonstrukcí někdejší bankovní budovy z poloviny 20. století. Architektonické řešení připravilo studio OAB pod vedením Carlose Ferratera, interiéry navrhla známá designérka Patricia Urquiola.

Jedním z nejvýraznějších prvků je dramaticky řešený vstup a lávka, která se vznáší nad vnitřním nádvořím. Právě práce s tímto prostorem vytváří nečekanou perspektivu a propojuje jednotlivé části hotelu.

Interiéry kombinují současný design, kvalitní materiály a promyšlené světelné řešení. Projekt je zajímavý především jako příklad toho, jak lze existující městskou budovu přizpůsobit novému využití a současně jí dát zcela novou prostorovou identitu.

9. Caro Hotel: Historie ukrytá v současném interiéru

Valencie | Interiérový design: Francesc Rifé

Caro Hotel ve Valencii je mimořádným příkladem toho, jak může současný design pracovat s historickými pozůstatky, aniž by je skrýval nebo přehnaně zdůrazňoval.

Hotel vznikl v historickém objektu, v jehož prostorách se dochovaly významné archeologické prvky. Najdeme zde části maurských hradeb z 12. století, gotické oblouky i římské mozaiky.

Architekt a designér Francesc Rifé zvolil střídmý přístup. Neutrální barevnost, čisté linie a jednoduché materiály vytvářejí klidné pozadí, na kterém mohou vyniknout historické vrstvy budovy.

Právě tento kontrast je na projektu nejzajímavější. Namísto vytváření historické atmosféry pomocí dekorací nechává hotel skutečnou historii promlouvat prostřednictvím dochovaných konstrukcí a detailů.

Caro Hotel je inspirací pro rekonstrukce, při nichž je důležité zachovat autenticitu místa a současně vytvořit funkční a esteticky přesvědčivý interiér.

10. Hotel Consolación: Dřevěné moduly na hraně lesa

Matarraña, Teruel | Architekti: Camprubí i Santacana

Poslední zastávkou je hotel Consolación v oblasti Matarraña. Projekt kombinuje historickou poustevnu ze 16. století se současnými samostatnými ubytovacími objekty, které jsou umístěny na okraji skalnatého terénu v borovém lese.

Jednotlivé moduly mají jednoduchý kubický tvar, jejich hlavním materiálem je dřevo a dominantním prvkem velké prosklení orientované do přírody. Interiér tak přirozeně navazuje na okolní les a výhled se stává jednou z nejdůležitějších součástí pobytu.

Zajímavé je především spojení tradiční venkovské architektury s novým způsobem ubytování. Historická stavba a současné moduly zde nepůsobí jako konkurenti, ale jako dvě různé architektonické vrstvy jednoho místa.

Consolación ukazuje, že moderní hotel nemusí být monumentální. Někdy stačí kvalitní materiál, promyšlená orientace a respekt k okolnímu prostředí.

Co si z těchto deseti hotelů odnést?

Každý z uvedených projektů představuje jiný přístup k architektuře. Frank Gehry ukazuje sílu expresivní formy, RCR Arquitectes minimalistickou práci se světlem a materiálem, Cap Rocat zase možnosti citlivé rekonstrukce historického objektu.

Společným jmenovatelem není konkrétní styl ani luxusní vybavení. Je jím schopnost vytvořit prostředí, ve kterém architektura není pouhým pozadím každodenního života. Ovlivňuje, jak se v prostoru pohybujeme, co vnímáme, jak odpočíváme a jakým způsobem komunikujeme s okolním prostředím.

A právě proto stojí za to některé hotely navštívit nejen jako host, ale také jako pozorný pozorovatel. Dobrá architektura totiž dokáže inspirovat i ve chvíli, kdy už dávno nejsme ve škole nebo u pracovního stolu.

Zdroj: Hotels in Spain | MArch Master in Architecture and Design

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..