Stavebnictví bez ukrajinských pracovníků by mělo značné problémy – co to znamená pro český trh práce a projekty?

Stavebnictví v Česku se dlouhodobě potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Podle odborníků by případný výraznější odchod ukrajinských pracovníků po skončení války na Ukrajině způsobil zásadní komplikace v řadě segmentů stavebního sektoru – od hrubé výstavby po technické profese.

Ukrajinci tvoří významnou část pracovních sil

Podle aktuálních odhadů Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) pracuje v oboru přibližně 415 000 lidí, z čehož asi 40 000 jsou občané Ukrajiny – tedy zhruba 10 % pracovní síly v sektoru.

Ukrajinci jsou zastoupeni na různých pozicích, od dělníků až po kvalifikované řemeslníky a technické profese. To představuje nejen početní, ale i odborný přínos pro firmy, které dlouhodobě zápasí s obsazením klíčových pozic.

Proč je jejich účast klíčová?

• Nedostatek českých pracovníků: Podle zástupců SPS se mnoho českých pracovníků nepřihlásí na stavební pozice a fronty uchazečů v oboru prakticky neexistují. Bez zapojení cizinců by se situace výrazně zhoršila.
• Obnova po válce: Odborníci upozorňují, že po skončení konfliktu bude obrovská poptávka po obnově infrastruktury, vodohospodářských zařízení, mostů či energetických sítí – a firmy s praxí a zkušenostmi na Ukrajině mohou mít konkurenční výhodu.
• Role v inženýrských službách: Kromě dělníků pracuje řada Ukrajinců i v technických a inženýrských rolích, což jsou kritické pozice pro řízení a koordinaci projektů. Jejich odchod by se neprojevil jen v nízkokvalifikovaných profesích, ale i v odborných činnostech.

Statistiky a kontext

Podle dat Ministerstva vnitra ČR mělo na konci loňského roku dočasnou ochranu více než 393 056 ukrajinských občanů, kteří měli přístup na pracovní trh, zdravotní pojištění i vzdělání.

Experti upozorňují, že i když příliv pracovní síly z Ukrajiny mohl zvýšit poptávku po nájemním bydlení, neprojevil se výrazným nárůstem cen nemovitostí skrze investiční nákupy ze strany těchto pracovníků.

„Pokud by zde Ukrajinci nepůsobili, byla by situace výrazně složitější. Je třeba si otevřeně říci, že čeští pracovníci ve frontě na stavební pozice nestojí. Případný odchod části ukrajinských pracovníků by tedy měl na obor jednoznačně negativní dopad,“ uvedl prezident SPS Jiří Nouza.

Dopad na české firmy a budoucí výzvy

Po konci války se očekává, že poptávka po stavebních službách na Ukrajině dramaticky vzroste. To může být příležitostí pro české firmy – ale zároveň představuje výzvu:

• Retence kvalifikovaných pracovníků: Firmy budou muset řešit, jak udržet své zaměstnance, aby neodešli za zahraničními projekty či do jiných trhů.
• Vzdělávání a školení: Investice do kvalifikace českých pracovníků a techniků bude klíčová pro snížení závislosti na zahraniční pracovní síle.
• Automatizace a technické inovace: Dlouhodobé řešení nedostatku pracovníků bude také zahrnovat vyšší využití technologií, prefabrikace a digitálních nástrojů řízení.

„Myslím, že řada staveb by se bez ukrajinských pracovníků zastavila. Pokud by nastal masivní, kumulovaný odchod techniků, řemeslníků, dělníků a částečně i projektantů zpět na Ukrajinu, některé části stavebnictví by se s tím vyrovnávaly složitě,“ dodal Špalek.

Aktuální situace potvrzuje, že ukrajinská pracovní síla výrazně přispívá k fungování českého stavebnictví – a její případný odchod by znamenal reálnou komplikaci, nejen kvantitativně, ale i kvalitativně. To staví před firmy i legislativní rámec otázky, jak dlouhodobě zajistit stabilitu a konkurenceschopnost českého stavebního sektoru.

Zdroj: ČTK