Teplo komfortní i ekonomické

Přestože má nízkoenergetický dům oproti klasickému výrazně nižší spotřebu energie, jistým výdajům se při jeho vytápění nevyhneme. Podstatné je vybrat správný otopný systém, zvážit jeho výhody a náklady na provoz.

Odpovědět na otázku, jaký otopný systém do nízkoenergetického domu vybrat, by si měl každý investor podle osobních preferencí sám. Je ale dobré si vše ujasnit už v průběhu plánování stavby, protože volba topení ovlivňuje celý koncept domu. Je například třeba počítat s rozvody pro podlahové vytápění nebo s prostorem pro skladování paliva.

Dům, který dýchá

Základem energetických úspor, tedy i nižších nákladů na vytápění v nízkoenergetickém domě, je dokonale těsná obálka objektu od základů až po střechu. Ta se ověřuje takzvaným blower door testem, tedy zkouškou vzduchotěsnosti stavby. Na dosažení perfektních tepelně-izolačních vlastností stavby má vliv projekt jako takový, volba materiálů i precizní provedení stavebních prací. Ideální řešení sice zamezí tepelným ztrátám, stejně tak ale i přístupu čerstvého vzduchu, který ve starších domech proudil právě netěsnostmi.

Nízkoenergetické domy proto nejčastěji využívají systém řízeného větrání, zajišťovaného rekuperační jednotkou. Jedno je jisté, moderní stavební projekty by měly dostupné technologie aplikovat – bydlení s nižší spotřebou energie je ekonomické i ekologické a vzhledem k délce investice, jakou stavba rodinného domu je, se vyplatí je nepodcenit.

Podlahové a stropní vytápění

Na příjem sálavého tepla (slunce, oheň) je každý živý organismus geneticky připraven, pro pocit tepelné pohody je ovšem důležité rovněž to, jak je teplota vzduchu rozložena. Tělo na ni reaguje v každé části jinak, nejodolnější vůči změnám je hlava, naopak velmi citlivě vnímají rozdíly kotníky a lýtka. Optimální je tedy rovnoměrné rozložení teploty od podlahy ke stropu: čím jsou odchylky mezi nimi vyšší, tím je výsledný komfort horší, což je patrné například při výskytu vzdušného proudění v místnosti.

Moderní stavební projekty by měly využívat dostupné technologie. Vzhledem k délce investice, jakou stavba rodinného domu je, se vyplatí je nepodcenit.

Výhody elektrického podlahového a stropního vytápění jsou všeobecně známé – topení není vidět, a přitom jde o velmi komfortní zdroj tepla. Jeho instalace je snadná a levná, navíc se oba systémy dají výborně regulovat, což je základní podmínkou hospodárnosti provozu. Laboratorními měřeními je potvrzeno, že při nízkých povrchových teplotách (myšleno ve srovnání s klasickými sálavými panely), které jsou pro podlahové a stropní vytápění typické, lze počítat s velmi vysokým podílem sálavé složky.

Sálavé panely

Předností přenosu tepla sáláním je vyloučení vzduchu jako nositele. Protože sálavé panely přímo ohřívají člověka, bez nutnosti prostředníka ve formě vzduchu, lze i při snížení teploty o jeden až dva stupně Celsia pociť^ʼovat stejný tepelný efekt jako při klasickém vytápění. V případě ohřevu předmětů a osob sálavým tokem na 20–22 °C je možné zajistit tepelnou pohodu už při teplotách vzduchu 18–19 °C, čímž dochází k celkové úspoře energie minimálně o 18 až 24 procent.

Přímotopné konvektory

Patří mezi systémy používané ve velkém měřítku pro elektrické vytápění. A i když u moderních, nízkoenergetických domů se elektrické vytápění řeší především jako velkoplošné podlahové nebo stropní, konvektory i zde stále nacházejí uplatnění. Argumentem pro jejich instalaci je především rychlý ohřev interiéru, osvědčená kvalita i tradice, přesná regulace a v neposlední řadě i velmi příznivá pořizovací cena. U přímotopných prvků, pracujících na principu konvekce, je celý výkon soustředěn do topného tělesa umístěného ve spodní části, na povrchu jsou téměř studené (nesálají). Teplá je pouze výdechová mřížka a její bezprostřední okolí, protože tudy proudí ohřátý vzduch do místnosti.

Konvektory nové generace jsou ideálním zdrojem tepla v objektech s nepravidelným nebo sezónním využíváním.

Konvektory se nejčastěji používají jako doplňkové zdroje v případě, že potřebujeme rychle zajistit tepelnou pohodu, eventuálně k temperování neobytných prostor. Ideální jsou i do objektů s nepravidelným využíváním, například chat. Ale i samotné konvektory prošly fází vývoje a v nabídkách výrobců jsou sálavé typy.

Sálavé konvektory

Jsou mezistupněm mezi přímotopnými konvektory a sálavými topnými panely. Kombinují konvekci se sáláním, které předává až 50 % tepla. Tato kombinace zachovává topnému prvku velmi dobrou dynamiku konvektorů, včetně výhodného poměru cena/výkon, ale současně výrazně zvyšuje komfort vytápění.

Skleněné sálavé panely

Představují ideální spojení funkce a estetiky. Bezrámové skleněné panely se vyrábějí v několika barevných provedeních, možný je i individuální potisk vlastním motivem. Skleněné panely jsou určeny především k vytápění obytných prostor a koupelen. Ačkoli jsou mezi uživateli oblíbené, z konstrukčních důvodů je možné umístit je pouze na stěnu, což výrazně omezuje jejich využití a ve srovnání například se stropními panely předávají přibližně jen 50 % energie.

Tepelná čerpadla

Tepelné čerpadlo se řadí provozně mezi nejlevnější zdroje tepla, a úroveň těchto nákladů je srovnatelná s vytápěním hnědým uhlím nebo štěpkou. Představuje univerzální a multifunkční řešení, kdy není nutné se omezovat s ohledem na typ stavby. Vždy je k dispozici vhodné tepelné čerpadlo s požadovaným výkonem, navíc zajistí i ohřev vody. Z hlediska pořizovacích nákladů  však systémy s tepelným čerpadlem patří obecně mezi ty dražší. Jde ovšem o vysoce energeticky účinná řešení, která okolí minimálně ekologicky zatěžují, navíc je jejich provoz finančně nenáročný. Díky této kombinaci patří mezi státem podporované zdroje vytápění a pro pořízení odpovídajícího systému lze využít různé dotační programy.

Nízké provozní náklady vycházejí samozřejmě z principu, kdy venkovní jednotka odebírá energii z okolního média (vzduch, země, voda) a prostřednictvím hydraulického modulu ji převádí do domu. Dosažení úspor je založeno na tom, že tepelné čerpadlo, poháněné elektřinou, dokáže z venkovního prostředí odebrat energii x-násobně převyšující množství elektřiny potřebné k provozu zařízení.

Hlavou i srdcem

Při volbě otopného tělesa by měl být kladen důraz nejen na jeho výkon a cenu, ale také na kvalitu provedení, vzhled a vhodnost pro danou místnost. Proto kromě účinnosti uživatelé dbají i na pohledový efekt, otopný systém se jim zkrátka musí i líbit. Trendem je maximálně sladit těleso s konkrétním interiérem, a tak se pro jednotlivé místnosti často volí otopné prvky s odlišným designem. V tomto směru jsou obzvlášť oblíbené skleněné bezrámové panely, jež kromě tepelného komfortu nabízejí i možnost individuálního potisku, kterou s oblibou využívají investoři i architekti. Potisk panelů je prováděn keramickou barvou přímo na vnitřní povrch skleněné čelní desky panelu a je tak chráněn před mechanickým poškozením. Další pohledově zajímavou možností je inovace klasických koupelnových „žebříků“. Toto řešení je optimální nejen pro šíření tepla, ale poskytuje i velkorysý prostor pro sušení mokrých ručníků.

Nízkoenergetický není pasivní

Pasivní dům spotřebuje oproti nízkoenergetickému zhruba třetinu energie a téměř vůbec se nemusí vytápět, respektive vyhřeje se sám provozem domácnosti i bez aktivního otopného systému.

V nízkoenergetickém domě se používá běžný otopný systém, avšak s menšími potřebnými výkony – jde například o tepelná čerpadla, kondenzační plynové kotle či kotle na biomasu.

Redakce:

Text: Magdaléna Jakubcová / Foto: archiv firem