Když kino ožívá z popela: Projekt Rekino vrací život do zaniklých sálů a spojuje komunitu
Pamatujete si ještě na časy, kdy kulturní život obce pulzoval kolem místního kina? Dřevěné sedačky, promítač ukrytý za sklem a atmosféra, která voněla po socialismu i nedělních rodinných rituálech? Projekt Rekino, který právě odstartoval v Česku, dává těmto vzpomínkám zcela nový rozměr. A co víc – vrací život i do budov, které už mnozí považovali za dávno mrtvé.
Jednodenní návrat, který má sílu
Za iniciativou stojí Marie Barešová z Národního filmového archivu – žena, která se rozhodla spojit film, historii a komunitního ducha do jedinečného kulturního konceptu. Rekino není o obnově kin jako institucí – je o zážitku, vzpomínkách a propojení generací. Například v květnu ožilo opuštěné Kino Mladých v Hradci Králové. Na jeden den se prostor zaplnil animacemi, výstavami, dětskými dílnami a večerní projekcí filmu Kouř – a hlavně: lidmi, kteří sem přišli nejen za filmem, ale i za příběhy.
Kino jako dům vzpomínek
Rekino se nesnaží přebudovat bývalé sály na supermoderní multikina. Naopak – ctí jejich původní podobu. Promítá se z klasických 35mm nebo 16mm kopií, mnohdy na původní technice. Výtvarné instalace i doprovodné výstavy pracují s autentickými materiály: starými lístky, plakáty, fotografiemi a osobními příběhy místních. Kino se tak na chvíli promění v paměťovou kapsli – kulturní obytný prostor, který oživí duši obce.
Když sousedé tvoří program
Každá akce vzniká ve spolupráci s místními spolky, obcemi i pamětníky. Nejde jen o nostalgii – cílem je vytvořit dialog mezi starší generací, která ještě pamatuje fronty na Limonádového Joea, a mladšími návštěvníky, kteří díky animačním dílnám či debatám objevují svět „před streamem“.
Kino jako kulturní srdce obce?
Projekt má ambici nejen připomínat minulost, ale i nastartovat přemýšlení o budoucnosti. Mnohé komunity, které Rekino navštívilo, si přejí, aby promítání nebylo jen jednorázovou událostí. A kdo ví – možná se některá z „dočasně mrtvých“ budov skutečně probudí k novému životu.
Oživená místa i komunita
Vedle Hradce Králové plánuje Rekino zavítat také do Nových Hradů, Českého Šternberka nebo pardubického kina Dukla. Každé místo má svůj vlastní příběh a každé dostává šanci znovu zazářit – byť třeba jen na jeden den.
Rekino není jen o filmech. Je o prostoru, který má duši. O komunitě, která si chce připomínat své kořeny. A o návratu kultury tam, kde kdysi žila.
Tak až budete příště projíždět kolem opuštěného sálu s nápisem kino, zastavte se. Možná právě ten den za jeho dveřmi ožívá minulost.
📽 Sledujte Rekino na: www.rekino.cz a na na instagramu Rekina a zapojte se i vy. Váš dům vzpomínek možná stojí za rohem.
