Statek Bedřiška: Obnova místa s pamětí

V chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, v údolí Zbirožského potoka nedaleko Skryjských jezírek, vznikl v letech 2021 až 2024 projekt, který ukazuje, že současná architektura může být především službou místu. Statek Bedřiška není novostavbou, ale promyšlenou transformací bývalého rekreačního areálu v rodinný statek, který navazuje na historii lokality, respektuje okolní krajinu a vytváří kvalitní zázemí pro současný způsob života.

Investoři hledali místo, kde by mohli dlouhodobě žít se svou rodinou a postupně vybudovat rodový statek. Nešlo jim pouze o nový dům, ale o prostředí s příběhem, které bude možné rozvíjet i v dalších generacích. Když objevili bývalý rekreační areál ukrytý uprostřed křivoklátských lesů, zaujala je především atmosféra místa. Přestože byl objekt po desetiletích různých zásahů ve špatném stavu, bylo zřejmé, že si zaslouží novou kapitolu.

Ke spolupráci přizvali architektonické studio ArchPOLAK vedené Ing. arch. Miroslavem Polákem, se kterým dlouhodobě spolupracují na celé řadě projektů. Návrh proto nevznikal pouze jako architektonická zakázka, ale jako pokračování společného dialogu založeného na vzájemné důvěře a sdíleném pohledu na způsob života i hodnotu místa.

Smyslem nebylo vytvořit historickou repliku ani efektní současnou architekturu. Cílem bylo navrhnout stavbu, která bude působit přirozeně, bude dobře stárnout a stane se přirozenou součástí krajiny.

Historie areálu sahá hluboko do minulosti. Původně zde stála vila rodiny Fuchsových, která zde během druhé světové války hledala útočiště před nacistickou perzekucí. Později objekt převzal Svaz mládeže a vznikl zde pionýrský tábor. Hlavní budova byla postupně rozšiřována o řadu provozních přístaveb a okolí zaplnily chatky i další pomocné stavby. Po ukončení provozu začal celý areál chátrat a jeho původní charakter se téměř vytratil.

Architektonický návrh studia ArchPOLAK proto nevycházel z myšlenky vytvořit novou dominantu krajiny. Hlavním cílem bylo obnovit přirozené měřítko místa, odstranit necitlivé zásahy z minulých desetiletí a zachovat vše, co mělo historickou i stavební hodnotu. Z původního objektu zůstalo zachováno především obvodové zdivo a půdorysná stopa přízemí. Nové obytné podlaží bylo navrženo tak, aby lépe využilo konfiguraci terénu i mimořádné výhledy do okolního údolí.

Významnou součástí návrhu se stalo propojení domu s okolní krajinou. Velkorysé terasy, pavlače i promyšleně umístěná okna umožňují přímý kontakt s lesem, loukami i proměnami přírody během celého roku. Dům se nesnaží krajinu ovládnout. Naopak ji nechává vstoupit do každodenního života svých obyvatel.

Kompozici dnes tvoří hlavní rodinný dům doplněný samostatným objektem pro ubytování hostů s kapacitou až dvaceti čtyř lůžek. Projekt od počátku počítal s tím, že nebude sloužit pouze jedné rodině. Součástí konceptu se staly také prostory pro společná setkávání, vzdělávací aktivity a pobyty zaměřené na poznávání přírody a života na venkově. Ubytovací objekt slouží také návštěvníkům, kteří chtějí poznat jedinečnou atmosféru Křivoklátska a citlivě obnoveného historického areálu.

Architektonické řešení vychází z tradičního venkovského stavitelství. Stavby respektují měřítko okolní zástavby, reagují na svažitý terén a využívají přírodní materiály. Dominantní roli zde hraje dřevo, lícové zdivo, pálené keramické prvky a přírodní povrchy.

Nové konstrukce byly realizovány z moderního izolačního zdiva s pohledovými trámovými stropy a tradičním krovem. Podle Ing. arch. Miroslava Poláka nebylo cílem vytvořit historickou repliku ani efektní současnou architekturu. Cílem bylo navrhnout stavbu, která bude působit přirozeně, bude dobře stárnout a stane se přirozenou součástí krajiny.

Stejný přístup je patrný také v interiéru. Investoři od počátku preferovali autentické prostředí před katalogovým řešením. Objevují se zde pohledové cihly, masivní dřevěné konstrukce, keramické prvky i výrazná kachlová kamna s pecí, která tvoří přirozené centrum společenského prostoru. Kamna nejsou pouze estetickým prvkem. Obsahují dvě ohniště, krbovou část i sporák s plotnou a přispívají k částečné energetické soběstačnosti domu.

Velkou roli při utváření interiéru sehrála samotná majitelka, která postupně doplňuje vybavení historickým nábytkem, vintage solitéry a předměty s vlastním příběhem. Interiér proto nepůsobí jako jednorázově dokončená realizace, ale jako živý organismus, který se přirozeně vyvíjí spolu s rodinou. Atmosféru dále dotvářejí řemeslné detaily vytvořené místními řemeslníky, například zábradlí, lavičky, houpačka nebo drobné hospodářské stavby.

Realizace nebyla jednoduchá ani z technického hlediska. Statek leží v odlehlém údolí bez mobilního signálu. Příjezd komplikují mosty s omezenou nosností i brod přes vodní tok, což kladlo zvýšené nároky na organizaci stavby. Současně bylo nutné citlivě pracovat s objektem, který během své historie prošel řadou stavebních úprav a změn využití. Významná část práce proto spočívala v odstraňování nevhodných přístaveb a hledání nových proporcí, které by domu navrátily charakter rodinného statku.

Důležitým předpokladem úspěchu byla úzká spolupráce architektů s investory. Projekt nevznikal pouze na základě funkčního zadání, ale jako dlouhodobý dialog o způsobu života celé rodiny. Výsledkem je vícegenerační dům, který je připraven přizpůsobovat se budoucím potřebám svých obyvatel a vytváří kvalitní prostředí pro každodenní život i společná setkávání.

Název statku připomíná Bedřišku Fischlovou, jejíž život tragicky poznamenala nacistická perzekuce. Zachování jejího jména představuje symbolickou připomínku historie tohoto místa a kontinuitu příběhů, které se zde odehrály.

Současná podoba statku není konečným stavem. Do budoucna se počítá s dalším rozvojem areálu, například s přírodním jezírkem, saunou, menšími ubytovacími objekty, informačním centrem nebo prostory pro tvoření a vzdělávání. Ambicí projektu je vytvořit místo, které propojí rodinný život, pobyt v přírodě, místní historii i komunitní aktivity.

Statek Bedřiška je příkladem architektury, která nevznikla jako samoúčelný autorský koncept. Výsledná podoba je především odrazem dlouhodobé spolupráce investorů a architektů založené na vzájemné důvěře, díky níž bylo možné hledat řešení respektující historii, krajinu i budoucí život tohoto místa.

Více na: Rodový statek Bedřiška a ArchPolak